Slováci pomáhají na hranicích s Ukrajinou. Sankce by měly být silnější, říká Čaputová

Nahrávám video
Události: Pomoc ukrajinským uprchlíkům na hranicích s Polskem a Slovenskem
Zdroj: ČT24

Za oběti konfliktu na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda, je podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové odpovědný Vladimir Putin. Čaputová se vyslovila za zavedení dalších sankcí vůči Moskvě a poděkovala České republice za pomoc s ukrajinskými uprchlíky, kteří vstoupili na Slovensko. Materiální pomoci už je ale na hranicích dost, nejlepší je nyní poslat peníze. Koordinátoři také doporučují nejezdit k hranici naslepo, bez domluveného odvozu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Všechny oběti na Ukrajině jsou odpovědností Vladimira Putina. Pokud se Putin snažil nás rozdělit, tak to se mu to nepodařilo. Jsme odhodlaní bránit naše země a samozřejmě pomáhat Ukrajině. Je třeba dělat další kroky například prostřednictvím sankcí, abychom donutili prezidenta Putina usednout za jednací stůl, aby zastavil boje a aby byl nastolen mír,“ uvedla Čaputová na slovensko-ukrajinském hraničním přechodu Ubľa/Malyj Bereznyj.

Přes zmíněný přechod vstoupilo na Slovensko za poslední dny už několik tisíc občanů Ukrajiny, zejména žen a dětí. „Mnozí pokračují do dalších zemí, mnozí do České republiky. Chci tímto říct velké díky České republice, jak se zmobilizovala. Vím, že jsou organizovány odvozy, protože mnozí z nich mají příbuzné v Česku,“ řekla Čaputová.

Ukrajina si podle Čaputové zaslouží evropskou perspektivu. „Podporujeme Ukrajinu, aby vstoupila do Evropské unie. Ukrajina potřebuje velmi jasný symbol přijetí západním společenstvím. To, za co Ukrajina bojuje, není jen její územní celistvost, ale jsou to naše demokratické hodnoty. V tomto smyslu Ukrajina bojuje i za nás,“ řekla slovenská prezidentka. Hlava slovenského státu ocenila také pomoc obyvatel Slovenska při zvládaní migrační vlny.

Podle Čaputové se na zmíněném hraničním přechodu podařilo dohodnout s ukrajinskou stranou urychlení odbavovaní lidí, kteří utíkají před válkou. „Ti, kdo zde čekají na přijetí, jsou vyčerpaní z obrovského čekaní i z emocí strachu,“ řekl Čaputová. Podle slovenské policie přechod hranic, kde lidé čekají i deset hodin, zpomalují kontroly na ukrajinské straně.

Situace na hranicích

Na slovensko-ukrajinských hraničních přechodech pracovníci charity a jiných neziskových organizací včetně Slovenského Červeného kříže pomáhají Ukrajincům, kteří opouští vlast. Na hranicích poskytují pomoc také slovenští hasiči, vojáci a policisté, stát o víkendu ohlásil zřízení kontaktních míst pro Ukrajince. Nevládní organizace vybídly veřejnost, aby na vlastní pěst už nevozili materiální pomoc na hranice.

„Zajišťujeme například registrace volných dopravních prostředků, které jsou zdarma. Už se totiž stalo, že sem přišlo mnoho lidí, kteří chtěli vysloveně podvést lidi a inkasovali za krátké trasy i 150 eur na osobu. To je absolutně nepřijatelné,“ řekla dobrovolnice, která pracuje pro charitativní organizaci Maltézská pomoc Slovensko.

Ukrajinští uprchlíci na hranicích ve slovenských Veľkých Slemencích
Zdroj: ČTK/ABACA/AA/Robert Nemeti

Spolu s kolegy vytváří na přechodu Vyšné Nemecké/Užhorod seznam řidičů, kteří jsou ochotni bezplatně odvézt uprchlíky do jiných částí Slovenska či do Česka. Shromažďují také údaje o nabízených ubytovacích kapacitách, ale také zvládají zajistit občerstvení, hygienické potřeby či přístup k internetu. Řada Ukrajinců, které přijeli vyzvednout známí nebo rodina, ale hned pokračuje v cestě dál.

Pro účinnější pomoc uprchlíkům by uvítala vytvoření centralizovaného systému ohledně například další přepravy či ubytování příchozích z Ukrajiny.

Tisíce uprchlíků

Z údajů slovenské policie vyplývá, že za 24 hodin do nedělního rána vstoupilo na Slovensko z Ukrajiny 12 435 osob, tedy o asi pětinu více než předchozí den. Asi tři desítky migrantů požádaly o azyl.

Ubytovací kapacity pro ukrajinské uprchlíky nabídly či vyčlenily nejen státní instituce, ale i samospráva, obyvatelé Slovenska, firmy a jiné organizace. První skupina lidí byla ubytována v nouzovém stanovém táboru v Humenném, který postavili hasiči.

Slovenský ministr financí Igor Matovič v sobotu na slovensko-ukrajinské hranici řekl, že na Slovensko zatím přišli hlavně lidé, kteří vědí, kam budou pokračovat a kteří kontaktují své příbuzné nebo známé. Zásadní pomoc státu proto podle něj potřebná prozatím nebyla. Ministerstvo vnitra už ale ohlásilo zřízení prvních čtyř kontaktních míst pro pomoc uprchlíkům.

Movitější Ukrajinci, kteří opustili vlast ve vozidlech, se ubytovali i v rekreačním areálu u vodní nádrže Zemplínska Šírava, která leží zhruba 30 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Pracovník jednoho z místních hotelů řekl, že po vypuknutí vojenského konfliktu na Ukrajině toto ubytovací zařízení zaznamenalo více hostů, a to hlavně Ukrajinců.

Pomáhá i Polsko a Maďarsko

Nejmíň 370 tisíc lidí uteklo podle OSN před ruskou invazí za hranice Ukrajiny. Nejvíc jich míří do Polska. K jeho hranicím se táhnou fronty dlouhé až 35 kilometrů. Lidé v nich čekají i dlouhé desítky hodin. Polská vláda se ale průchod snaží usnadnit a nekontroluje například očkovací certifikáty. Jen do Polska už uteklo asi 213 tisíc Ukrajinců.

Například na nádraží v Přemyšli přijel v neděli odpoledne vlak s asi 1500 uprchlíky z ukrajinského Lvova. Ti dostali léky, potraviny i základní ošetření.

Maďarsko také pomůže Slovensku s ukrajinskými uprchlíky, kteří dorazili na slovenské hranice, slíbil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Do Maďarska v posledních dnech dorazilo již 66 tisíc lidí z Ukrajiny, dodal ministr.

Země by podle ministra uvítala, kdyby Ukrajina a Rusko co nejdříve usedly k rozhovorům. Budapešť se již dříve nabídla jako místo, kde by se rusko-ukrajinská jednání mohla konat, a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli Budapešť spolu s Bratislavou a dalšími městy skutečně zmínil jako místa, kde by se rozhovory mohly vést.

Zelenskyj ale rozhodně odmítl, že by v neděli Ukrajinci přicestovali za ruskou delegací do běloruského Gomelu, protože z Běloruska útočí ruské jednotky a vzlétají ruské rakety a bombardéry k náletům na ukrajinská města.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Británie a Norsko odstrašovaly ruské ponorky v Atlantiku

Velká Británie společně s Norskem provedla v severním Atlantiku vojenskou operaci na odstrašení ruských ponorek, které ohrožovaly podvodní kabely a produktovody. Oznámil to podle agentury AP britský ministr obrany John Healey. Dodal, že fregata, letadla a stovky expertů monitorovaly ruskou útočnou ponorku a dvě špionážní ponorky poblíž podmořských kabelů a potrubí severně od Spojeného království. Ruská plavidla nakonec podle britského šéfa obrany po operaci, která trvala víc než měsíc, odplula z britských vod dále na sever. Do operace byly zapojeny speciální ponorky, konstatoval.
před 31 mminutami

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 40 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 1 hhodinou

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 1 hhodinou

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 2 hhodinami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami
Načítání...